Ve dnech 16. a 17. listopadu 2007 uspořádalo občanské sdružení Pravoslavná akademie Vilémov první část semináře pod názvem Poznání, pokání, smíření a odpuštění k problematice spolupráce duchovních a pracovníků církve a ekumenických organizací s opresivními strukturami totalitní moci před listopadem 1989. Součástí semináře byla zahajovací přednáška semináře s diskusí s bývalým studentským vůdcem a současným senátorem Mgr. Martinem Mejstříkem, jehož příspěvek „Nepoznaná minulost – nebezpečí pro naší současnost a budoucnost?“ zazněl ve velkém sálu Gorazdova cyrilometodějského střediska a monastýru ve Vilémově u Litovle. V den státního svátku 17. listopadu byla odsloužena metropolitou Pravoslavné církve v Českých zemích panychida za oběti totalitních režimů.

KOMUNIKÉ

Ze semináře Poznání, pokání, smíření a odpuštění pořádaného Pravoslavnou akademii Vilémov ve dnech
16. a 17. listopadu 2007 v Gorazdově cyrilometodějském středisku duchovních setkání

Bylo konstatováno, že i když jako členové Pravoslavné akademie Vilémov, jako křesťané i jako účastníci semináře Poznání, pokání, smíření a odpuštění si v těchto dnech více než kdy jindy uvědomujeme důležitost sociálního cítění a solidarity s chudými, která se stává velkým problémem v České republice, v Evropě a na celém světě. Pokládáme za velmi důležité si zároveň připomenout zmařené životy a oběti těch, kdo se ve svých myšlenkách, slovech a činech odmítli podrobit totalitní ateistické ideologii a stali se pro své spoluobčany vzorem statečnosti a vzorem křesťanské a občanské odvahy v době nesvobody.

Na základě prezentovaných a přiblížených faktů jakožto účastníci semináře jednoznačně odmítáme komunistickou ideologii zejména v těch článcích, které hlásají třídní nenávist, třídní boj a použití násilí jako metody k uchopení a udržení moci. Jakožto lidé věřící v Boha a jakožto lidé žijící ve svobodné zemi jednoznačně odmítáme také s komunistickou ideologií spojený militantní ateizmus a jeho prosazování se ve společnosti jako jediného světonázoru na úkor jiných s použitím agresivní propagandy, zesměšňování náboženské víry a s použitím násilí vůči nositelům a symbolům náboženské víry.

Na základě společného studia pramenů zde musíme konstatovat, že¨křesťanství zcela cizí ideologie komunismu hlásající třídní nenávist, třídní boj a ospravedlňující násilí za účelem uchopení a udržení moci je ve svých projevech a důsledcích velmi podobná ideologii nacismu, která hlásá násilí na základech nenávisti národů a ras. Obě totalitní ideologie, nacismus i komunismus, pokládáme z důvodu hlásání nenávisti a násilí za neslučitelné s vírou v Krista, který jako Bohočlověk přišel do světa právě proto, aby lidi smířil s Bohem a mezi sebou navzájem a zbavil nás nenávisti (třídní, národnostní, rasové a jiné), k nimž své následovníky vedou výše uvedené totalitní ideologie omezující lidskou svobodu, která je darem od Boha.

V rámci semináře jsme konstatovali, že proces vyrovnávání se s totalitou a její pochopení a poznání  ve společnosti i v církvi probíhal doposud nedostatečně a na povrchní úrovni a také proto zůstávají do našich dnů nepoznané okolnosti kolaborace duchovních s opresivními strukturami totalitní ateistické moci. I když jako členové církve a křesťané akceptujeme, že někteří pastýři duší obvinění z kolaborace s tajnými službami komunistických států se káli před svými biskupy s modlitbou na rtech, musíme konstatovat, že mnohé věci týkající se jejich spolupráce s totalitní mocí i forma jejich pokání zůstala až doposud pro běžné věřící i ostatní občany nepoznaná a skryta..

Jako občané, jako křesťané a jako členové občanského sdružení Pravoslavná akademie Vilémov velmi oceňujeme upřímné snahy o pokání v církvi i snahy naší společnosti se s totalitou vyrovnat mj. Lustračním zákonem a založením Ústavu paměti národa. Zároveň však konstatujeme, že osobu představitele Božího lidu - kněze, duchovního či biskupa - vnímáme nejenom jako nositele svátostných funkcí a duchovnosti, ale také jako osobu veřejně činnou, jejíž veřejné postoje a projevy v interakci s mocí, byť by byl její charakter jakýkoliv, by měly být pro ostatní křesťany i nekřesťany následováníhodným příkladem. Právě zde se nám jeví jako nepochopitelná a jako neslučitelná účast duchovních v udavačských a sledovacích strukturách totalitní ateistické moci v době komunismu s jejich posláním představitelů, vůdců a zástupců Božího lidu.

Z výše uvedených důvodů si jakožto účastníci semináře Poznání, pokání smíření a odpuštění, který mohl být zorganizován a připraven také díky pečlivému shromáždění pramenů, týkajících osob duchovních především z řad Pravoslavné církve podezřívaných a obviňovaných z kolaborace a spolupráce s totalitními strukturami StB a KGB, si dovolujeme tyto osoby, jakožto osoby veřejně činné, vyzvat k tomu, aby pokud se ničeho špatného nedopustili, dosáhli očištění svého jména formou lustračního osvědčení. Toto pokládáme za důležité zejména proto, že o očistu usiluje celá společnost a od lidí veřejně činných (soudců, státních představitelů a dalších skupin lidí s rozhodovací pravomocí) se takovéto osvědčení očekává jako samozřejmost především proto, aby tyto osoby nemohly být vydírány a kompromitováni a také, aby daný důležitý úřad či funkci nekompromitovali. Zároveň si na základě vyslechnutých svědectví dovolujeme osoby, kterých se to může týkat, vyzvat k tomu, aby se omluvili a pokusili o smíření s těmi, komu svým jednáním ve v spolupráci opresivním aparátem komunistických tajných služeb jakkoliv ublížili a požádali je o odpuštění a smíření.

Ctíc presumpci neviny si na základě v rámci našeho semináře diskutovaných skutečností si dovolujeme v zájmu hlubšího poznání a pochopení předlistopadové minulosti pozvat na druhou část našeho semináře přesně za rok 17. listopadu zejména ty otce duchovní a představitele církve, jejichž jména se bohužel objevují v seznamech a archivech spolupracovníků, důvěrníků a informátorů StB. Bohužel se v těchto seznamech objevují také t jména duchovních ze Slovenska, které tímto rovněž srdečně zveme. Jejich vysvětlení postojů a stanovisek k totalitní moci bude zajisté pro další seminář velkým přínosem a umožní lepší pochopení fungování totalitní ateistické moci i pohnutek, důvodů a činnosti těch osob, které s touto mocí z jakýchkoliv důvodů a příčin spolupracovali.

Neúčast, zastrašování a odrazování od účasti na semináři ze strany uvedených i některých dalších duchovních si dovolujeme hodnotit jako faktické přiznání se k totalitním praktikám, pokračování v nich a neochotu činit jakékoliv pokání.

Závěrem pokládáme za důležité zároveň připomenout všem, že náš seminář byl veden s hlubokým vědomím skutečnosti, že církev jako celek a nikoliv jenom někteří její členové se v době totality stala obětí jí nepřátelského režimu a jako oběti musíme proto vnímat nejenom ty, kdo se stali vyznavači, trpiteli a mučedníky, ale i ty kdo se z jakýchkoliv příčin stali přisluhovači ateistické moci.

Jménem účastníků semináře

Mgr. Roman Juriga, ředitel o. s. Pravoslavná akademie Vilémov a referent semináře